I’m totally fond of scientific approach to music especially when it is related with common brain functions and body nervous system.
Musicophilia is a grate marriage of the two in easily reading whole. Oliver shows on many examples how the music changes live of those who have some dysfunctions and in other situations how is the music deeply interconnected with us despite some other serious dysfunctions. This book is really a piece that cannot be missing in bookshelf of anyone who loves music and want to know why we cannot be without it.
I’m really that I have read it and I’ll surely come back to it when I need some valuable information on this topic.
Řekněme, že se mě někdo zeptá co by stálo za to viďet, či slyšet, nebo jinak zažít v Praze. Delší pauza, lehce delší než by se čekalo, než se mi zase vrati nejaky obsah zpět do hlavy, tyhle otazky mi většinou vytvořej bublinu na místo mozku.. no a pak bych asi řek “Střešovická Kramle”.
Kramle ač ze Střešovic se né vždycky v téhle lokalitě objevuje. Dost často je vidět i v oblasti jížních čech a na tak vůkol.
Zvuk jak hrábě, hlas jak kosa, husí kůže po páteři. Celý to máa ještě větší smysl když je člověk zna osobně a hlavně když to má naživo. Fyzickej projev a jeho bezprostřední vstřebávání je půlka zážitku.
“The Marriage of True Minds” ma zvuk jakýho se mi sní už dlouho.
Album je perfektní “marriage of mind”. Jednoduché rythmy rozjasněné paletou zvukových barev v každém dalším rytmu je jak pizza kterou sem nedávno měl v Pařízi v jedné zdanlivě prachobyčejné pizzerii kousek od namestí Republiky. U tak všední věci-pochutině jako je pizza zvlašť pro člověka který není jejím fanouškem bych nečekal žádnej objev, jenže naopak.. Obvyklé věci je jak je vidět vždycky znova možné uchopit tak jako nikdy dříve.
Poslední album Matmos je štavnaté, plné nečekaných chutí v jednom soustě, jenž je člověk schopen opustit jen po totálním přežrání, nebo dosažení prahu bolesti.
Je skvělé, že se je pořád kam jít..
Těžko něco řikat, když tady můžu jen psát :/
Každopádně KLaNGundKRaCH už s nezlomnou odhadlaností tluče do zběsilé psychózní noizové situace pražských a jiných temných baru, kde se da do rna řvat s plna střev.
Hodně lidí se snaží vytáhnout s jejich novym synťáčkem co všechno že ta hračka umí.. jako třeba jak leze z krabice a tak :)
Naproti tomu Jesux opravdu ví jak ty knofliky natočit tak, by se vlny skroutili podle jeho přání. Je prostě hustej a jeho syntetický kousky taky.
I’m totally fond of scientific approach to music especially when it is related with common brain functions and body nervous system.